Ivča a Lukáš
Jsme spolu již
00 hodin 00 minut 00 vteřin
Jak se to stalo
- 12. 2020 tomu bude 19 let, co jsme se dali dohromady. Od té doby jsme ušli pěkný kus cesty. Začali jsme spolu bydlet u Ivči mamky a rok po škole se přesunuli do Prahy, kde jsme od spolubydlení, přes několik dalších bytů skončili v Ďáblicích. Ivča vystudovala další dvě školy a oba jsme vystřídali nesčetně brigád a nějaké ty práce. Jak se říká: V Praze je blaze, ale draze ;-).
Společným životem nás doprovázelo několik chlupatých přátel…myšáci, činčiláčci a už jedenáctým rokem to s námi táhne naše chlupaté dítě Deniel. Ale nejen chlupaté přátelé jsme potkali. Někteří lidé se nám životem jen mihli, někteří propluli, někteří zůstali. S většinou se pravidelně na podzim setkáváme a jsou pro nás jako rodina, kterou jsme měli to štěstí a mohli jsme si vybrat… někteří jsou naše srdcová záležitost a pojí nás spolu pouto starých dobrých časů i když už se moc nevídáme. A je tu i rodina pokrevní, která nás životem provází, tu si člověk nevybírá, ale patří k němu ať se děje co se děje a když to lícuje, dělá domov domovem…
Lukáš tedy letos na letošní společnou dovolenou na řecký Rhodos propašoval krabičku s tajemstvím… a to se povedlo skrýt i před všetečným Ivči okem ;-). 4. 10. 2019 se po výstupu 300 schodů ke klášteru Tsambika, neboli klášteru v oblacích, na hoře téhož jména rozhodl, že je to ta nejlepší chvíle a nejlepší místo k dalšímu společnému kroku.
Podle legendy na Tsambiku vystupují ženy, které se neúspěšně pokouší počít děťátko, a aby se jim tato touha splnila, musí vyjít nahoru s pytlem kamení na zádech…legenda je zastaralá, nyní již kameny nosí v batohu schované muži 😉
Tedy i na počest zletilosti našeho vztahu nyní uspořádáme tuto velkou párty, abychom se sešli všichni, i ti kteří se nepotkáváme tak často a třeba zavedeme zase nějakou další tradici 😉
Fotodokumentace
Fotografické důkazy o 19 letech našeho společného soužití.
Svatební album 26.9.2020
Ivča & Lukáš
Petříkovi